|
|
Savci jako škůdci na ovocných dřevinách a v sadech
Benešová, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá negativním vlivem volně žijících savců na ovocné dřeviny a sady. Cílem je především zjistit, které druhy savců na ovocných dřevinách škodí a jaké typy škod působí. Na základě literatury poté vyvodit řešení, jak se proti těmto škodám účinně chránit. Pro řešení problému doplňkově využít také možnost dotazníkového šetření. Škody na ovocných dřevinách jsou nejčastější od hlodavců (Rodentia), sudokopytníků (Artiodactyla) a zajíců (Lagomorpha). Impakt těchto savců na ovocné dřeviny ovlivňuje několik významných faktorů. Hlodavci způsobují největší poškození v době jejich nejvyšší početnosti, proto je zapotřebí pravidelný monitoring. V současné době narůstá zájem o biologickou kontrolu savců, kdy se nevyužívá žádných chemických přípravků. Kvůli svému okamžitému výsledku a snadné aplikaci ale stále převládá spíše ochrana chemická.
|
|
|
Fylogenetická analýza peniální morfologie u novoguinejských hlodavců
KOVAŘÍK, Vojtěch
Tato studie se zabývá popisem peniální a bakulární morfologie novoguinejských hlodavců. Pomocí stereoskopického mikroskopu a nedestruktivního mikropočítačového tomografického přístroje (CT) jsem zdokumentoval a zaznamenal mnoho kvalitativních a kvantitativních znaků. Získaná datová matice byla fylogeneticky analyzována, což mi umožnilo rekonstruovat rodové podmínky pro Rattini a různé podskupiny hydromyinních hlodavců. Identifikoval jsem také komplexní vývoj peniálních a bakulárních rysů a také některé perspektivy pro budoucí studie.
|
|
|
Proteomic architecture of sperm-egg interactions
Otčenášková, Tereza ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Vrbacký, Marek (oponent)
Nedávné pokroky v proteomických metodách poskytují nové poznatky pro biologický výzkum a to včetně oblasti reprodukční biologie. Stanovení proteomického základu spermií je klíčové pro pochopení komplexního procesu interakcí gamet během oplození zahrnující akrozomální reakci. Napříč živočišnými taxony lze pozorovat značné rozdíly ve velikosti, tvaru a molekulárním složení spermií způsobené postkopulačním pohlavním výběrem a fylogenezí. První cílem této disertační práce je characterizovat proteinové složení akrozomu a zjistit tak jeho další funkční význam v interakci spermie a vajíčka. Dále se zaměřujeme na možné souvislosti mezi proteinovým složením spermií a morfologickou diverzifikací spermií, mírou výskytu kompetice spermií a fylogenetickou příbuzností zkoumaných druhů. Pro analýzy byli použiti samci odchycení v přírodě z přirozených populací druhů Mus musculus musculus, Apodemus flavicollis, Microtus arvalis (řád Hlodavci), Acrocephalus palustris, Chloris chloris, Phylloscopus collybita, Cinclus cinclus, Hirundo rustica a Taeniopygia guttata chovaní v zajetí (řád Pěvci). Jako hlavní metodologický přístup byla v celé práci použita nano kapalinová chromatografie spojená s tandemovou hmotnostní spektrometrií. Naše data ukazují, že biologické role akrozomu hlodavců nespočívají pouze v usnadňování...
|
|
|
Využití zvířecích modelů při studiu leishmanióz
Pekařová, Julie ; Vojtková, Barbora (vedoucí práce) ; Pacáková, Lenka (oponent)
Leishmaniózy jsou onemocnění způsobené parazitickými prvoky rodu Leishmania, jehož životní cyklus zahrnuje savčího hostitele a hmyzího přenašeče typicky rodu Phlebotomus či Lutzomyia. Zatímco přenašečů je omezené množství, spektrum hostitelů je široké, tudíž je zde k dispozici i mnoho modelových zvířat, která lze využít ke studiu různých aspektů leishmanióz. Mezi taková řadíme studium imunitní odpovědi hostitele, patologických projevů onemocnění, virulenčních faktorů či testování léčiv a vakcín. K běžně používaným modelovým zvířatům patří zejména hlodavci, kteří tvoří velkou část rezervoárových hostitelů leishmanióz. Příkladem standartních hlodavčích modelů jsou laboratorní myš (Mus musculus) a křeček zlatý (Mesocricetus auratus), využívají se však i vyšší modely jako například nehumánní primáti a psi. Relativní novinkou v rámci výzkumu leishmanióz jsou divocí hlodavci, kteří se jeví jako ideální experimentální modely pro studium přirozené dynamiky infekcí. Klíčová slova: zvířecí modely, laboratorní zvířata, hlodavci, Leishmania, leishmaniózy
|
|
|
Vnitrodruhová komunikace u hlodavců se zaměřením na modelovou skupinu rodu Rattus
Rychtecká, Eliška ; Rudolfová, Veronika (vedoucí práce) ; Vojtěchová, Iveta (oponent)
Rod Rattus zahrnuje několik desítek druhů. K nejvýznamnějším druhům, na které se v této práci zaměřuji, patří potkan obecný (Rattus norvegicus), krysa obecná (Rattus rattus) a Rattus exulans. Zástupci těchto druhů jsou sociální zvířata, obývající rozdílná prostředí - ať už se jedná o koruny stromů či komplexy nor. Vnitrodruhová komunikace hlodavců, konkrétně tedy rodu Rattus, je velmi rozmanitá. Podle typů lze signálů vnitrodruhovou komunikaci rozdělit na akustickou, optickou, taktilní či chemickou. Jako speciální kapitolu pak můžeme vyčlenit komunikaci multimodální, kde se signály z různých modalit vyskytují společně, různě se prolínají, nebo se postupně přidávají k sobě. Jednotlivé druhy rodu Rattus se mezi sebou mohou odlišovat ve formě signálů. Dále se mezi sebou odlišují také jednotlivá pohlaví a do speciální kapitoly bychom tak mohli zařadit komunikaci mezi samcem a samicí při páření. Klíčová slova: hlodavci, potkan, krysa, komunikace, signál, vokalizace, postoj, značka
|
|
|
Diverzita a fylogenetické vztahy hlodavců v horských oblastech východní Afriky
KRÁSOVÁ, Jarmila
The Eastern Afromontane region of Africa is characterized by striking levels of endemism and species richness. Therefore, it was recognized as the Eastern Afromontane biodiversity hotspot (EAMBH) with numerous endemic plants and animals including mammals. Some parts of EAMBH (e.g. Ethiopian Highlands) are still under-represented in terms of biodiversity research in comparison with areas where sampling was relatively intensive in the last decades (e.g. Albertine Rift). This thesis describes genetic diversity, evolutionary history and taxonomy of several rodent species inhabiting mountain areas of Eastern Africa and Angola with a special focus on neglected areas such as Ethiopian and Angolan Highlands. Molecular-genetic analyses detected considerably higher diversity of small mammals than previously expected. Several candidates for new species were suggested and some of them also formally described based on phylogenetic and morphometric analyses. Molecular dating placed most of the diversifications into the eras of Pliocene and Pleistocene confirming the hypothesis that Plio-Pleistocene climate fluctuations together with topographically diverse landscape of Eastern Africa contributed to the high level of species diversity observed today.
|
|
|
Funkční a patologické změny žaludku hostitelů infikovaných různými druhy a genotypy žaludečních kryptosporidií
MARKOVÁ, Marie
Cílem této práce bylo sledovat a zaznamenat, jaký vliv má infekce žaludečními druhy rodu Cryptosporidium na vlastnosti žaludku svých hostitelů. Pro sérii experimentálních infekcí byl použit druh Cryptosporidium proliferans, jako experimentální zvířata byly použity tři typy modelových hostitelů - myši typu BALB/c, C57Bl6 a mastomyši (Mastomys coucha). Standardními parazitologickými, specificky barvicími a molekulárními metodami byly detekovány oocysty v trusu infikovaných zvířat a byl popsán průběh infekce a patogenita daného druhu Cryptosporidium. Skupiny zvířat zahrnující 1-3 kusy byly humánně zabíjeny v sedmidenních intervalech až do 70 dnů po infekci. Bylo zjištěno, že C. proliferans má u vybraných typů hostitelů přímý vliv na změnu pH, kdy dochází k jeho zvýšení ve vrcholu infekce a v závislosti na typu hostitele buďto k jeho zvyšování do konce experimentu, anebo v případě samovyléčení k jeho postupnému návratu na fyziologické hodnoty. Histologickými metodami byly v průběhu infekce zaznamenány patologické změny sliznice žaludku, kterými bylo její zesílení a zvýšená tvorba hlenu, dále přítomnost zánětlivých infiltrátů a intenzita infekce, a to v různém rozsahu napříč vybranými hostiteli a průběhem infekce. Zjistili jsme, že i v případě krátkodobé infekce u BALB/c a C57Bl6 myší dochází ke zvětšení i zesílení sliznice, přestože u těchto typů myší patologické změny nejsou tak rozsáhlé, jako v případě mastomyší, u nichž nedochází k samovyléčení.
|
|
|
Faktory ovlivňující excystaci žaludečních kryptosporidií hlodavců
SCHULZOVÁ, Tereza
Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv má tělesná teplota hostitele a pH prostředí na excystaci a zachování infekce schopnosti oocyst žaludečních kryptosporidií hlodav-ců. Dále byla prozkoumána infektivita nevyexcystovaných oocyst. Imunodeficitní SCID myši (Mus musculus) byly infikovány oocystami C. proliferans, následně byl odebírán jejich trus a byly prováděny jednotlivé experimenty. Byl zkoumán vliv teploty na excystaci, kdy byly oocysty vkládány do vodní lázně vytemperované na příslušnou teplotu (32-44 °C) a dále vliv pH, kdy byly oocysty vystaveny roztokům o různé hodnotě pH (2-7). Za pomoci průtokového cytometru byla následně prová-děna buněčná separace a zjištěné hodnoty byly zapisovány do tabulek. Nejvíce oo-cyst excystovalo při teplotě 40 °C a při pH 7. Dále byla provedena pitva nakažených myší, pro zjištění infekčnosti oocyst z různých částí trávicí soustavy. Všechny ode-brané vzorky oocyst byly infekční pro následného hostitele. Dále byly provedeny infekční experimenty, kdy bylo zjištěno, že nevyexcystované oocysty vystavené účinkům SAVA a laboratorní teploty si zachovávají svou infekce schopnost. Oproti tomu sporozoiti oocyst, které excystovaly, byly náchylní jak k SAVU, tak k laboratorní teplotě a schopnost infekce následného hostitele tak ztratily.
|
|
|
\kur{Apodemus} vs. \kur{Eimeria}: Evolutionary factors of speciation and genomic diversification in host-parasite system
MÁCOVÁ, Anna
This thesis discusses and explains phylogenetic patterns observed in two different organisms: Eimeria, an unicellular parasite, and Apodemus, a rodent that often serves as a host for this parasitic species. The situation in rodents is intuitive, clearly reflecting their biogeographic history. Phylogenetic pattern in A. agrarius corresponds with its spread from the core locality of its distribution eastward. The lack of the genetic variability in European populations hints the recent origin of this population with the low number of founders. The phylogeny of A. flavicollis, a rodent inhabiting almost the whole Europe, reflects the situation during the last glacial maximum (i.e. speciation in several subpopulations that did not interbreed, but retained their independent nature). The situation in Eimeria is more complex. Parasites always fight in "arm races", trying to accommodate to their hosts as best they can, and to avoid their defense. This results in coevolutionary events such as cospeciation, host switches, duplications, and other events that form the genetic variability in parasites. The study of evolutionary relationships in Eimeria may be difficult due to lack or morphological and/or relevant molecular data. This thesis adds more information to this view. Several other studies were also included in this thesis to provide a broader picture of the complexity of host-parasite systems.
|
|
|
Optimization of litter size in rodents
Cingelová, Alexandra ; Dušek, Adam (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Optimalizácia veľkosti vrhu môže byť definovaná ako úprava veľkosti vrhu podľa aktuálnych podmienok prostredia alebo kondície matky pre dosiahnutie kompromisu medzi maximálnym možným počtom potomkov vo vrhu a ich individuálnou fitness. Hlodavce sú ideálnym taxónom na zdokumentovanie tejto problematiky vďaka veľkej medzidruhovej variabilite v životných stratégiách naprieč celým radom. Variabilita vo veľkosti vrhu medzi jednotlivými druhmi hlodavcov bola behom evolúcie ovplyvnená nespočetnými ekologickými a sociálnymi faktormi. Medzi ne patrí geografické umiestnenie rozmnožujúcej sa populácie, rôzne životné a reprodukčné stratégie ako sú r-/K-stratégia, prítomnosť altriciálnych alebo prekociálnych mláďat, rôzne spôsoby života, prítomnosť vody v prostredí, miera predácie, schopnosť hibernácie a miera sociality druhu. Ovplyvnenie veľkosti vrhu začína ešte pred samotným oplodnením, napríklad výberom partnera, načasovaním reprodukcie, kondíciou, vekom a sociálnym postavením matky. Genetické faktory ovplyvňujúce veľkosť vrhu sú napríklad polymorfizmus MHC glykoproteínov a t-haplotyp. Redukcia veľkosti vrhu môže nastať pred počatím ovplyvnením miery ovulácie, behom implantácie hladinou pohlavných hormónov samice a vystaveniu stresorom, po implantácií selektívnym potratom, a po pôrode infanticídou,...
|
host ::
RSS.